Parkinsonova nemoc (též Parkinsonova nemoc) je chronické neurodegenerativní onemocnění, které je způsobeno nedostatečnou tvorbou dopaminu v mozku. Tato látka funguje jako neuropřenašeč
a při jejím nedostatku nervový systém přestává správně pracovat. Parkinsonova nemoc se rozvíjí pomalu a postupně. Nelze ji úplně vyléčit, ale je možné dlouhodobě potlačit nebo zlepšit její příznaky. Vznik Parkinsonovy nemoci nesouvisí s životním stylem, druhem zaměstnání ani způsobem stravování. Průběh onemocnění je často možné zpomalit a udržovat pacienta v daném stádiu onemocnění
s minimálními obtížemi po mnoho let. Průběh onemocnění a míra potíží závisí na léčbě, ale též na psychickém stavu.
Příznaky bývají zpočátku nespecifické, takže v počátečních stádiích není jednoduché onemocnění diagnostikovat. Jsou to únava, bolesti zad, zácpa, poruchy čichu, těžké nohy, pomalá chůze, deprese. Pro pokročilé onemocnění je typický nekontrolovatelný třes končetin, neschopnost pořádně se hýbat a chodit, ztráta miminky, špatná rovnováha, psychické změny (deprese, úzkost, někdy i demence). Nemocný je nakonec odkázán na pomoc jiných a onemocnění jej invalidizuje. Parkinsonova nemoc je zákeřná právě v tom, že její začátek je plíživý, ale léčba a průběh jsou dlouhodobou záležitostí.
Parkinsonova nemoc e považována za jedno z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví, obyčejně ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj onemocnění trvá měsíce až roky, a pokud nedojde k zahájení léčby, po čase dochází k úplné ztrátě hybnosti.
Parkinsonovu nemoc poprvé popsal v roce 1817 londýnský lékař James Parkinson a nazval ji „obrna třesavá“. Ve skutečnosti o obrnu nejde, proto byla později pojmenována podle jejího objevitele.