Epilepsie a záchvaty

Typy epileptických záchvatů

Záchvaty se mohou projevovat různými způsoby podle toho, která část mozku je postižena, a mají různé názvy. Epileptické záchvaty úzce souvisí se strukturou mozku a funkcí některých jeho částí. Příznaky před nebo v průběhu záchvatu závisí tedy na tom, ve které části mozku vznikl.

Generalizované záchvaty vznikají v případě, že elektrický výboj zasáhne celý mozek. Jsou od začátku doprovázené poruchou vědomí a pohybovými projevy. Podle těchto pohybových projevů se záchvaty dělí na dvě velké skupiny:

motorické, které dále dělíme na

  • tonické – charakterizují je rozsáhlé svalové křeče – svalstvo trupu, stehen, rukou – odeznívají během desítek sekund
  • klonické – jsou to prudké svalové záškuby, náhlá, krátká trhnutí postihující celé tělo nebo jeho část, a jsou zřídkavé
  • myoklonické záchvaty – generalizované myoklonické záchvaty jsou rychlé kontrakce svalů, jejich částí nebo svalových skupin
  • tonicko-klonické (Grand Mal) – nekontrolované trhání a třes celého těla („záchvat“) trvající asi 1 až 3 minuty; poté se nemocný cítí zmatený
  • atonické – jsou doprovázené ochabnutím svalů, ztrátou svalového napětí (náhlé pády); začátek záchvatu je velmi rychlý a dochází
    k okamžité ztrátě vědomí (velké nebezpečí úrazu)
  • myoklonicko-atonické – typické u geneticky zapříčiněných epilepsií jako je Dooseho syndrom
  • myoklonicko-tonicko-klonické – charakteristické pro juvenilní myoklonickou epilepsii

    a bez motorických projevů (absence)
  • typické (Petit Mal) – charakterizuje je prázdný pohled, někdy s mihotavým nebo žvýkacím pohybem; tyto záchvaty obyčejně trvají pár sekund a mají náhlý začátek i konec
  • atypické – jsou charakteristické pozvolným začátkem nebo koncem záchvatu s možným výskytem změn svalového napětí
  • myoklonické – projevují se nápadnými, rytmickými svalovými záškuby končetin, ale i trupu. Může docházet k poruše vědomí, ale nemusí být zřejmá.
  • s myokloniemi víček – charakteristické rytmickými svalovými záškuby, které typicky postihují oční víčka

Fokální záchvaty se objevují v případě, že elektrický výboj zasáhne jen určitou část mozku. V závislosti na stavu vědomí se dělí na záchvaty s poruchou vědomí a záchvaty bez poruchy vědomí. Porucha vědomí je stav, kdy postižená osoba není schopna reagovat normálním způsobem na vnější podněty. Fokální záchvaty, ať s nebo bez poruchy vědomí, se dále dělí na motorické nebo bez motorických projevů a dále na základě prvního převažujícího příznaku nebo projevu záchvatu:

motorické

  • automatismy – charakterizují je bezděčné, většinou neadekvátní a stereotypní pohyby
  • atonické – jsou charakteristické náhlým poklesem svalového napětí. To se může projevit nenápadným poklesem hlavy nebo prudkým pádem na zem, při kterém může dojít ke zranění
  • klonické – jsou charakteristické rytmickými křečemi, které v průběhu záchvatu mění frekvenci
  • epileptické spasmy – Jedná se o tzv. „bleskové křeče“ - náhlé svalové kontrakce trvající 1-2 vteřiny
  • hyperkinetické – jsou charakteristické výraznou fyzickou, neklidnou aktivitou nebo výskytem pohybů připomínajících šlapání na kole
  • myoklonické – jsou provázeny náhlými, rytmickými svalovými záškuby
  • tonické – charakteristické jsou tonické spasmy trupu a flexí horních končetin a extenzí končetin dolních

a bez motorických projevů, které dělíme na

  • autonomní – tento typ záchvatů může být provázen například tachykardií, pocením, zrudnutím, nauzeou, zvracením nebo také nucením na moč či stolici a inkontinencemi
  • záraz v chování – dochází k zastavení pohybu a reaktivity; krátký záraz v chování je běžný na počátku mnoha typů záchvatů a je těžko identifikovatelný, vymizení aktivity by mělo být dominujícím jevem v celém průběhu takto klasifikovaného záchvatu
  • kognitivní – typicky dochází k poruše řeči či jiných kognitivních funkcí, nebo pacient naopak popisuje „pozitivní“ příznaky jako např. déjà vu, halucinace, iluze nebo pocity zkresleného vnímání
  • emoční – typicky pacient popisuje úzkost, strach, radost nebo jiné emoce jako dominující příznak v začátku záchvatu; také okolí pozoruje pacienta jako emočního na základě jeho projevu nebo výrazu
  • senzorický – charakteristické příznaky jsou v podobě světelných záblesků, zvuků, či komplexní, například vizuální nebo sluchové halucinace

Další skupinou fokálních záchvatů jsou záchvaty fokální přecházející do bilaterálního tonicko-klonického. Toto označení je používáno pro tonicko-klonický záchvat, který se objeví při šíření fokálního záchvatu do obou hemisfér.

Jako záchvaty s neznámým začátkem jsou označovány takové záchvaty, které na základě nedostatku informací nelze zařadit do předešlých kategorií „fokální“ nebo „generalizovaný“. U záchvatů je běžné, že pacienti jsou sami nebo začátek záchvatu zaspí a lékař proto nemůže s jistotou záchvat klasifikovat. Tyto záchvaty lze na základě dalších charakteristik dělit na záchvaty motorické, tonicko-klonické, epileptické spasmy, záchvaty bez motorických projevů a záraz v chování nebo je dále pojmenovat pouze jako „neklasifikované“.

Kdy je třeba při epileptickém záchvatu volat 112?

  • pokud se záchvat vyskytl poprvé
  • pokud záchvat trvá déle než 5 minut
  • pokud následuje více záchvatů po sobě
  • pokud se člověk při záchvatu vážně zranil nebo má problémy s dýcháním

Video o epileptických záchvatech (v angličtině)

Zlepšete svoji zkušenost

Pro shlédnutí videa, je třeba povolit video cookies.

Spouštěče epileptických záchvatů

V mnoha případech není jasné, proč má člověk epilepsii. Může to být způsobeno například genetickou predispozicí, protože asi každý třetí člověk s epilepsií má člena rodiny, který ji má též.

Známými spouštěči epileptických záchvatů jsou:

  • poškození mozku, například způsobené mozkovou příhodou, poraněním hlavy, nádorem nebo infekcí
  • užívání drog nebo alkoholu
  • nedostatek kyslíku při porodu
  • problémy s vývojem mozku v děloze
  • Alzheimerova choroba
  • elektrický proud, elektrošok, změny teploty, přehřátí, blikající světla, počítačové hry
  • nedostatek spánku, poruchy spánku, stres, zvýšená teplota, hormonální změny

Mýty o epilepsii

Je důležité si uvědomit, že epilepsie NENÍ

  • nakažlivá
  • psychická choroba
  • vývojové postižení

CZ-N-DA-EPI-2100016 - Datum přípravy: říjen 2021