Epilepsie a záchvaty

Záchvaty se mohou projevovat různými způsoby podle toho, která část mozku je postižena, a mají různé názvy. Epileptické záchvaty úzce souvisí se strukturou mozku a funkcí některých jeho částí. Příznaky před nebo v průběhu záchvatu závisí tedy na tom, ve které části mozku vznikl.

Generalizované záchvaty vznikají v případě, že elektrický výboj zasáhne celý mozek. Jsou od začátku doprovázené poruchou vědomí
a pohybovými projevy. Podle těchto pohybových projevů se záchvaty dělí na dvě velké skupiny:

motorické, které dále dělíme na

• tonické – charakterizují je rozsáhlé svalové křeče – svalstvo trupu, stehen, rukou – odeznívají během desítek sekund
  
• klonické – jsou to prudké svalové záškuby, náhlá, krátká trhnutí postihující celé tělo nebo jeho část, a jsou zřídkavé
  
• myoklonické záchvaty – generalizované myoklonické záchvaty jsou rychlé kontrakce svalů, jejich částí nebo svalových skupin
  
• tonicko-klonické (Grand Mal) – nekontrolované trhání a třes celého těla („záchvat“) trvající asi 1 až 3 minuty; poté se nemocný cítí zmatený
  
• atonické – jsou doprovázené ochabnutím svalů, ztrátou svalového napětí (náhlé pády); začátek záchvatu je velmi rychlý a dochází
  k okamžité ztrátě vědomí (velké nebezpečí úrazu)
  
• myoklonicko-atonické – typické u geneticky zapříčiněných epilepsií jako je Dooseho syndrom
  
• myoklonicko-tonicko-klonické – charakteristické pro juvenilní myoklonickou epilepsii
  
  a bez motorických projevů (absence)
  
• typické (Petit Mal) – charakterizuje je prázdný pohled, někdy s mihotavým nebo žvýkacím pohybem; tyto záchvaty obyčejně trvají pár sekund a mají náhlý začátek i konec
  
• atypické – jsou charakteristické pozvolným začátkem nebo koncem záchvatu s možným výskytem změn svalového napětí
  
• myoklonické – projevují se nápadnými, rytmickými svalovými záškuby končetin, ale i trupu; může docházet k poruše vědomí, ale nemusí být zřejmá
  
• s myokloniemi víček – charakteristické rytmickými svalovými záškuby, které typicky postihují oční víčka

Fokální záchvaty se objevují v případě, že elektrický výboj zasáhne jen určitou část mozku. V závislosti na stavu vědomí se dělí na záchvaty
s poruchou vědomí a záchvaty bez poruchy vědomí. Porucha vědomí je stav, kdy postižená osoba není schopna reagovat normálním způsobem na vnější podněty. Fokální záchvaty, ať s nebo bez poruchy vědomí, se dále dělí na motorické nebo bez motorických projevů
a dále na základě prvního převažujícího příznaku nebo projevu záchvatu:

motorické

• automatismy – charakterizují je bezděčné, většinou neadekvátní a stereotypní pohyby
  
• atonické – jsou charakteristické náhlým poklesem svalového napětí. To se může projevit nenápadným poklesem hlavy nebo prudkým pádem na zem, při kterém může dojít ke zranění
  
• klonické – jsou charakteristické rytmickými křečemi, které v průběhu záchvatu mění frekvenci
  
• epileptické spasmy – Jedná se o tzv. „bleskové křeče“ - náhlé svalové kontrakce trvající 1-2 vteřiny
  
• hyperkinetické – jsou charakteristické výraznou fyzickou, neklidnou aktivitou nebo výskytem pohybů připomínajících šlapání na kole
  
• myoklonické – jsou provázeny náhlými, rytmickými svalovými záškuby
  
• tonické – charakteristické jsou tonické spasmy trupu a flexí horních končetin a extenzí končetin dolních
  

a bez motorických projevů, které dělíme na

• autonomní – tento typ záchvatů může být provázen například tachykardií, pocením, zrudnutím, nauzeou, zvracením nebo také nucením na moč či stolici a inkontinencemi
  
• záraz v chování – dochází k zastavení pohybu a reaktivity; krátký záraz v chování je běžný na počátku mnoha typů záchvatů a je těžko identifikovatelný, vymizení aktivity by mělo být dominujícím jevem v celém průběhu takto klasifikovaného záchvatu
  
• kognitivní – typicky dochází k poruše řeči či jiných kognitivních funkcí, nebo pacient naopak popisuje „pozitivní“ příznaky jako např. déjà vu, halucinace, iluze nebo pocity zkresleného vnímání
  
• emoční – typicky pacient popisuje úzkost, strach, radost nebo jiné emoce jako dominující příznak v začátku záchvatu; také okolí pozoruje pacienta jako emočního na základě jeho projevu nebo výrazu
  
• senzorický – charakteristické příznaky jsou v podobě světelných záblesků, zvuků, či komplexní, například vizuální nebo sluchové halucinace
  
  

Další skupinou fokálních záchvatů jsou záchvaty fokální přecházející do bilaterálního tonicko-klonického. Toto označení je používáno pro tonicko-klonický záchvat, který se objeví při šíření fokálního záchvatu do obou hemisfér.

Jako záchvaty s neznámým začátkem jsou označovány takové záchvaty, které na základě nedostatku informací nelze zařadit do předešlých kategorií „fokální“ nebo „generalizovaný“. U záchvatů je běžné, že pacienti jsou sami nebo začátek záchvatu zaspí a lékař proto nemůže
s jistotou záchvat klasifikovat. Tyto záchvaty lze na základě dalších charakteristik dělit na záchvaty motorické, tonicko-klonické, epileptické spasmy, záchvaty bez motorických projevů a záraz v chování nebo je dále pojmenovat pouze jako „neklasifikované“.

Kdy je třeba při epileptickém záchvatu volat 112?

• pokud se záchvat vyskytl poprvé
  
• pokud záchvat trvá déle než 5 minut
  
• pokud následuje více záchvatů po sobě
  
• pokud se člověk při záchvatu vážně zranil nebo má problémy s dýcháním

V mnoha případech není jasné, proč má člověk epilepsii. Může to být způsobeno například genetickou predispozicí, protože asi každý třetí člověk s epilepsií má člena rodiny, který ji má též.

Známými spouštěči epileptických záchvatů jsou:

• poškození mozku, například způsobené mozkovou příhodou, poraněním hlavy, nádorem nebo infekcí
  
• užívání drog nebo alkoholu
  
• nedostatek kyslíku při porodu
  
• problémy s vývojem mozku v děloze
  
• Alzheimerova choroba
  
• elektrický proud, elektrošok, změny teploty, přehřátí, blikající světla, počítačové hry
  
• nedostatek spánku, poruchy spánku, stres, zvýšená teplota, hormonální změny

Je důležité si uvědomit, že epilepsie NENÍ

• nakažlivá
  
• psychická choroba
  
• vývojové postižení
  

_{CZ-N-DA-EPI-2100016 - Datum poslední úpravy: říjen 2021}