Autismus a epilepsie

Některé děti mají diagnostikované epileptické syndromy. Epileptický syndrom je soubor příznaků, které jsou typické pro určitou skupinu lidí s epilepsií. Společné mají například typy záchvatů, přidružené příznaky, obraz EEG, příčiny vzniku, lokalizaci v mozku, věk při vzniku, vztah k biologickým rytmům, závažnost, prognózu apod.

Epileptické syndromy jsou vázány na určitý věk. Podle věku pacientů se dělí na novorozenecké (u kojenců a batolat), dětí předškolního
a školního věku a epileptické syndromy v adolescenci či dospělosti.

Příkladem může být:

• benigní dětská epilepsie s centrotemporálními hroty – postihuje asi 15 % dětí a začíná ve věku od 3 do 10 let. Děti mají obyčejně pouze několik záchvatů a do 16 let jsou obyčejně bez záchvatů
• juvenilní epilepsie s absencemi – postihuje asi 12 % dětí a začíná se projevovat ve věku od 4 do 10 let. Z této epilepsie „vyroste“ asi 90 % dětí do 12 let
• juvenilní myoklonická epilepsie – obyčejně se začíná projevovat ve věku 12 až 18 let, záchvaty se obyčejně vyskytují po probuzení, často vyvolané únavou, ale ve 40 % případů je vyvolává blikající světlo
• Westův syndrom – často začíná v prvém roce života, objevuje se častěji u chlapců, projevuje se bleskovými křečemi
  a psychomotorickou retardací
• Lennox-Gastautův syndrom – obyčejně se začíná projevovat mezi 3 až 5 rokem, ale i dříve. Děti často mají později problémy s učením
  a problémy s chováním. Syndrom na léčbu téměř nereaguje, často je potřebná léčba kombinací léků

_{CZ-N-DA-EPI-2100032 - Datum poslední úpravy: říjen 2021}