Diagnostika epilepsie

Pokud člověk dostane záchvat, nemusí to ještě znamenat, že má epilepsii. Epilepsii je možné potvrdit až po více než jednom záchvatu, protože podobné příznaky mohou způsobit i jiné stavy, jako jsou mdloby, migrény a záchvaty paniky. Diagnostika epilepsie může být komplikovaný proces, který si vyžaduje vícero různých vyšetření.

První lékař, který pacienta vyšetří, je tzv. lékař prvního kontaktu – všeobecný ambulantní lékař. Ten podle příznaků a vyšetření doporučí neurologickou ambulanci a v těžších případech hospitalizaci na specializovaném neurologickém oddělení.

Pacient by měl přesně popsat záchvat s časovým určením a popisem průvodních příznaků. Důležité je vzpomenout si, co záchvatu předcházelo – například požití alkoholu, užití léků, delší doba bez spánku, stres, nebo také jaké pocity měl bezprostředně před záchvatem,
a zda se změnilo jeho chování. Lékař může pacienta požádat, aby si vedl o záchvatech po jistou dobu záznamy; vítaná je pomoc členů rodiny, kteří jsou často svědky záchvatů. Pokud byl pacient v průběhu záchvatu v bezvědomí, právě oni musí průběh popsat. Důležitý je
i čas, místo a jak dlouho záchvat trval.

Zpravidla pak následuje odborné neurologické vyšetření, které zahrnuje celkové vyšetření pacienta, odběr krve, vyšetření reflexů, mozkových nervů, svalového tonu, postoje, chůze, koordinace, rovnováhy, citlivosti apod.

Diagnostické testy

Diagnostické testy jsou zdrojem dalších informací:

  • Krevní testy – s jejich pomocí se zjišťují případné zdravotní problémy, které mohou záchvaty způsobovat
  • EEG zachytí elektrickou aktivitu mozku
  • CT – počítačová tomografie využívá RTG záření a tenkými řezy zmapuje strukturu mozku
  • MRI – využívá magnetické pole a rádiové vlny na vytvoření obrazu pacientova mozku

Elektroencefalografické vyšetření (EEG)

Electroencephalogram (EEG)

Jde o nebolestivé vyšetření, které zachytává elektrickou aktivitu mozku. Používají se při něm elektrody, nebo často i speciální čípky, které snímají elektrické potenciály
z povrchu hlavy. Elektrody jsou připojeny k počítači, který měří elektrickou aktivitu v mozku. Na kůži hlavy pacienta se nanese gel, který zajistí vodivé spojení s kůží, vyšetření trvá 15–20 min; pacient leží a zároveň jej monitorují videozáznamem, což zpřesňuje diagnostiku. Pokud je zapotřebí dlouhodobý EEG záznam, snímá se 24 hodin
a déle a pacient se přitom může volně pohybovat.
V případě, že EEG nezaznamená specifické projevy epilepsie, neznamená to, že je epilepsie vyloučena. Často se stává, že postižený má, mimo epileptický záchvat, normální EEG záznam. Tehdy je možné pokusit se abnormální výboje vyvolat – například blikajícím světlem, vynecháním spánku apod.

Počítačová tomografie (CT)

Počítačová tomografie (CT)

Počítačová tomografie využívá RTG záření a tenkými řezy zmapuje strukturu mozku. Odhalí ischemická (nedokrvená) místa, hemoragické (krvácivé) změny, jakož i nádory. Při určitých vyšetřeních se používá kontrastní látka, která se podává injekčně nebo infuzí do žíly. Pacient musí být připraven nalačno a podá se mu lék jako prevence alergie na kontrastní látku.

Magnetická rezonance (MRI)

Magnetická rezonance (MRI)

Magnetická rezonance využívá magnetické pole a rádiové vlny na vytvoření obrazu pacientova mozku. Při pořizování snímku mozku pacient leží klidně ve skeneru MRI, což je velký tunel s otevřenými konci obklopený velkým kruhovým magnetem. Metoda je nebolestivá
a využívá působení silného magnetického pole. Pacient je vyšetřován vleže v tunelu, nemusí být nalačno. I při tomto vyšetření se využívá podání kontrastní látky do žíly na zpřesnění diagnostiky.


CZ-N-DA-EPI-2100018 - Datum poslední úpravy: říjen 2021