Diagnostika epilepsie

Pokud člověk dostane záchvat, nemusí to ještě znamenat, že má epilepsii. Epilepsii je možné potvrdit až po více než jednom záchvatu, protože podobné příznaky mohou způsobit i jiné stavy, jako jsou mdloby, migrény a záchvaty paniky. Diagnostika epilepsie může být komplikovaný proces, který si vyžaduje vícero různých vyšetření.

První lékař, který pacienta vyšetří, je tzv. lékař prvního kontaktu – všeobecný ambulantní lékař. Ten podle příznaků a vyšetření doporučí neurologickou ambulanci a v těžších případech hospitalizaci na specializovaném neurologickém oddělení.

Pacient by měl přesně popsat záchvat s časovým určením a popisem průvodních příznaků. Důležité je vzpomenout si, co záchvatu předcházelo – například požití alkoholu, užití léků, delší doba bez spánku, stres, nebo také jaké pocity měl bezprostředně před záchvatem,
a zda se změnilo jeho chování. Lékař může pacienta požádat, aby si vedl o záchvatech po jistou dobu záznamy; vítaná je pomoc členů rodiny, kteří jsou často svědky záchvatů. Pokud byl pacient v průběhu záchvatu v bezvědomí, právě oni musí průběh popsat. Důležitý je
i čas, místo a jak dlouho záchvat trval.

Zpravidla pak následuje odborné neurologické vyšetření, které zahrnuje celkové vyšetření pacienta, odběr krve, vyšetření reflexů, mozkových nervů, svalového tonu, postoje, chůze, koordinace, rovnováhy, citlivosti apod.

Diagnostické testy jsou zdrojem dalších informací:

• Krevní testy – s jejich pomocí se zjišťují případné zdravotní problémy, které mohou záchvaty způsobovat
• EEG zachytí elektrickou aktivitu mozku
• CT – počítačová tomografie využívá RTG záření a tenkými řezy zmapuje strukturu mozku
• MRI – využívá magnetické pole a rádiové vlny na vytvoření obrazu pacientova mozku

_{CZ-N-DA-EPI-2100018 - Datum poslední úpravy: říjen 2021}