Biologický lék nebo-li biologikum je typ léčby používaný při některých dlouhodobých zdravotních obtížích, jako je lupénka. Podávají se formou injekce nebo infuze.

Biologická léčba je vhodná pouze pro pacienty se středně těžkou a těžkou lupénkou, kteří již vyzkoušeli jiné typy léčby odpovídající jejich stavu a nereagovali na ně dobře. Biologika se často podávají souběžně s jinými léky.

Výzkumy prokázaly, že mnozí pacienti reagují na biologickou léčbu výrazným zlepšením a zmírněním příznaků lupénky. Někteří pacienti však musí přestat užívat biologické léky kvůli vedlejším účinkům, o kterých dermatologové vždy informují před zahájením léčby. Pacientům, kteří nezaznamenají zlepšení symptomů (což může trvat 3–6 měsíců) nebo u kterých se vyskytnou závažné vedlejší účinky, se obyčejně doporučuje biologické léky vysadit.

Je-li to bezpečné a vhodné, dermatolog může navrhnout vyzkoušet jiný biologický lék. Ne každý biologický lék funguje stejně. To znamená, že ačkoli jeden biologický lék nezabere, jiný může významně pomoci.

Biologické přípravky používané k léčbě lupénky

Léčba anti-TNF narušuje působení proteinu zvaného tumor necrosis factor (faktor nádorové nekrózy, TNF), který je u psoriatiků nadměrně aktivní. Příliš vysoký faktor TNF způsobuje zánět. Léčba anti-TNF blokuje fungování TNF a může tuto nepřiměřenou zánětlivou reakci
v těle zmírnit.

Lidé s lupénkou mají v těle velmi vysoké hladiny bílkovin nazývaných interleukiny (IL). Interleukiny hrají velmi důležitou úlohu při rozvoji nadměrné zánětlivé reakce. Léčba anti-IL účinkuje tak, že aktivitu určitých interleukinů neutralizuje, a pomáhá tak zmírnit nadměrný zánět.

U pacientů jsou v průběhu léčby biologickými přípravky sledovány nežádoucí účinky.

_{CZ-N-DA-PSO-2200029 - Datum poslední úpravy: říjen 2022}